Autor: Melanie Gideon
Počet stran: 480
Rok vydání: 2017
Žánr: román
Nakladatelství: Domino
Anotace
Lux Lysanderová je uhoněná svobodná matka a špatně placená servírka. Před totálním zhroucením ji zachrání nabídka rodičů, aby si na dva týdny vyjela někam do přírody, že se jí postarají o čtyřletého syna.
Lux vyrazí tábořit do místa zvaného Měsíční údolí a užívá si volnosti. Uprostřed noci ji probudí zima, a když vyjde ze stanu, obklopuje ji hustá mlha, za níž v dálce problikává světlo. Vydá se tím směrem a najednou se ocitá na prosluněné louce uprostřed skupiny lidí, jejichž oblečení, způsob mluvy i chování působí dojmem, jako by byli z jiných časů.
A pak si Lux uvědomí, že oni jsou z jiných časů.
Ocitla se v idylické komunitě, žijící v naprostém odloučení od světa. Jakmile v ní odezní šok, že se přesunula časem na začátek dvacátého století, začne si Lux užívat přirozenosti a nekomplikovanosti zdejšího života. Stres a vypětí moderní doby se rozplývají, namísto nich nastupuje klid a nebývalá energie.
Ke své neskonalé úlevě se může přesunovat v čase tam a zpět: od milovaného syna, který je bezezbytku dítětem moderních časů, ji to táhne zpátky na jediné místo, kde se cítí opravdu doma. Jak dlouho lze ovšem vést takto rozpolcený život?
Z mého pohledu
Ze začátku se kniha jevila jako velmi zajímavý příběh. Přece jen to není úplně běžné téma románů, takže jsem se na knihu opravdu těšila. Lux, jako mladá svobodná matka, to nemá vůbec jednoduché. Únik od každodenního moderního je pro ni vysbozením, bohužel v Měsíčním údolí čas utíká jinak, než v reálném životě. Autorka začíná velmi dobře, bohužel zhruba v půlce mi kniha přijde zbytečně natažená, nemusela by být tak dlouhá. V knize je pár zvratů, které člověk úplně nečeká, jinak je kniha velmi oddechová a v poklidné rovině. Na konci knihy vše utíká strašně rychle, jako by autorka potřebovala knihu hned ukončit. To mě docela zklamalo, vzhledem k pomalému začátku. Přehledné kapitoly, člověk se snadno orientuje mezi dvěma světy. Chybí mi více informací o farmě, člověk zná pouze Josepha, avšak neví jak velká farma je, jak velká je mlha. Pěkné oddechové čtení, ale nic co bych si musela přečíst znovu :)
Co mě ale na knize hodně zaujalo je obálka, která je opravdu nádherná!
Co aktuálně čtete Vy?
Mějte se krásně!
Petra
Petra
Román jsem nečetla ani nepamatuji, volím jiné žánry, ale knížka vypadá zajímavě - to ano! :) Působí na mě jako oddychové čtení. :)
OdpovědětVymazatOddechovka to opravdu byla. Romány právě s příchodem zimy vyhledávám :)
VymazatAhoj Péťo, já zrovna načala Cukrárnu v Paříži od Caplinové
OdpovědětVymazatTa byla krásná! U té jsem se i zasmála.
VymazatJá jsem tedy spíš na detektivky ;-), ale třeba knížky od Erskinové, kde se hrdinky vrací částečně do minulosti, se mi docela líbily, tak nevím - třeba by mne to nakonec aspoň trochu zaujalo.
OdpovědětVymazatVím, vím, že tohle není úplně tvůj žánr :)
VymazatKnihu ani autorku nějak neznám, ale vypadá to velmi zajímavě. :)
OdpovědětVymazatZajímavý nápad na děj, to určitě :)
VymazatKnížku neznám, ale myslím, že by se mi mohla líbit.
OdpovědětVymazatJá jsem teď dočetla autobiografii Mezí dvěma světy a chystám se na román Cukrářova dcera. 🙂
Ani jednu zmíněnou knihu neznám, takže děkuji za tip!
Vymazat