Jaký byl můj rok 2020?

 Článek do rubriky Diary se zde za tento rok neobjevil ani jeden. Vesměs to byly všechno recenze, new in nebo tipy na výlety. Vlastně jsem tuhle rubriku založila až při změně designu blogu a myslela jsem si, že bych mohla začít psát i něco ze svého života. Bohužel jsem ale nenapsala nic, protože jsem tak nějak nevěděla co přesně by Vás zajímalo či bavilo. Ono taky nebylo skoro o čem psát, protože jsem skoro nic moc neprožila. V době koronavirové to bylo a stále je náročné co se týče práce, protože oba s přítelem pracujeme v IZS. On má sice služby pravidelné a delší dobu volno, ale já chodím obden a když člověk přijde po noční, tak nechce úplně něco podnikat, protože druhý den jde opět do práce. I tak jsme tento rok navštívili dost míst a jsem za to ráda. Hodně se za tento rok změnilo, takřka ve všem k lepšímu a já se rozhodla na konci roku vše shrnout a konečně napsat něco do rubriky Diary. Uvařte si kafe nebo čaj, protože tohle bude na dýl :) 

Začátek každého roku se u nás nese ve znamení plesů. Ani tento rok tomu nebylo jinak a musím uznat, že letos jsme jich obešli opravdu dost. Pořídila jsem si na ně dlouhé šaty, protože jeden ples si to vyloženě žádal, protože se konal na zámku a musím říct, že jsem se do těch šatů zamilovala. Za ty peníze aby taky ne :D Byli jsme celkem na čtyřech plese a musím říct, že to byla opravdu paráda. Všechny jsme si náramně užili, vyhráli plno věcí v tombolách a tak nějak doufali, že rok 2020 bude super. Měli jsme totiž dost plánů jaká místa navštívíme, jak poletíme spolu poprvé k moři, jak na podzim stihneme základovou desku u domečku. No plánů bylo opravdu hodně, to ovšem ale nikdo netušil co doopravdy přijde.

Asi v březnu jsem nastoupila do místního ochotnického divadla a začala chodit na zkoušky. Dost mě to chytlo a těšila jsem se na vystoupení, které mělo být v dubnu. Ovšem v tu dobu už byl covid v plné parádě v ČR a my museli zkoušky zrušit. Od té doby už začal zmatek v práci a nikdo moc nevěděl co to vlastně ten covid je. V práci jsem byla obden, domů chodila utahaná, protože neustále kontroly zavřených hospod a restaurací, zda lidí nosí roušky. A od té doby až do června jsem se neviděla s přítelem, který sloužil taky všelijak. Vzhledem k tomu, že jsme oba přicházeli do styku s různými lidmi, tak jsme se rozhodli omezit kontakt mezi sebou, abychom se vzájemně nenakazili. Já přestala vycházet z domu úplně, pouze do práce a byli jsme nuceni zrušit i naši červnovou dovolenou na Zakynthosu, protože jsem v práci dostala zákaz čerpat dovolenou do konce června.

V červnu jsme se konečně po 2,5 měsíci viděli s přítelem, protože začalo pomalé rozvolňování. Rozhodli jsme se toho využít a zavítali na první výlet v tomto roce a to do obce Starovičky na Jižní Moravě, kde je levandulová farma. Já jsem naprosto milovník levandule, takže jsem byla z výletu úplně nadšena a tak trochu jsem si zpravila chuť po nuceném zrušení dovolené v Řecku. O výletu už jsem Vám psala zde, takže kdo taky miluje levandule, určitě doporučuji navštívit. Mají tam i obchůdek, kde si můžete koupit vše levandulové. 

V červnu mě čekala ještě taky v práci služební zkouška, abych dostala smlouvu na neurčito. Mohu Vám říct, že učit se při práci ještě v takové situaci byl docela mazec, ale zvládla jsem a mohla se radovat ze smlouvy na neurčito. Byla to jedna z mála pozitivních věcí v té době, ale byla jsem ráda, že mám konečně jistotu, že mě jen tak nemůžou vyhodit. 
Tento měsíc byl taky zlomový, co se týče mého instagramu, kdy se mi splnil jeden blogerský sen a to spolupráce s českou přírodní firmou Renovality. O tom se mi ani nesnilo. Celkově co se týče instagramu, byl tento rok pro mě dost úspěšný ať už se to týká spoluprací, tak i počtu followers. Vím, je to kravina a není to v tomhle světě podstatné, ale mám radost, že moje tvorba a recenze někoho baví :)

V červenci jsem oslavila svoje 22.narozeniny. Nebylo to nic velkého, ale zase ten pocit, že jsem o rok starší :D Skoro jsem na ně zapomněla, protože poslední roky už je nijak moc nevnímám. Je to den jako každý jiný, ale i tak mám radost, když si moji blízcí vzpomenou a nějakou maličkost mi darují. I když rok od roku je to horší, protože co chci, tak si sama koupím, takže rodičům pak už dochází nápady :D Nejsem zrovna zastáncem poukázek, ale tento rok mi to nijak nevadilo. Lepší než kdybych dostala něco co by se mi nelíbilo. Při sepisování článků si uvědomuji, že vzpomínám na 22.narozeniny a za půl roku už budu slavit další, utíká to fakt rychle :D 

V srpnu jsme se s přítelem vydali na dovolenou na Šumavu. Vzhledem k tomu, že jsme měli pronajatou chatu od známého, tak jsme vůbec nemuseli řešit nějaké zavřené hotely nebo opatření skrz covid. Na Šumavě jsem byla úplně poprvé v životě a i když nám počasí zrovna dvakrát nepřálo, tak jsme si to přece jen užili a navštívili i několik krásných míst. Napsala jsem Vám o nich několik článků a můžete je najít v rubrice Výlety. Tuším, že ještě jeden článek ze Šumavy má vyjít, tak si ho necháme v novém roce :) 

V září se nic moc extra nestalo, ale v říjnu už se děly věci. Jako první věc bych ráda zmínila, že nám konečně udělali změnu územního plánu a my tak konečně mohli začít řešit stavění domečku. Čekali jsme asi rok a půl jen na změnu územního plánu, protože covid to zase zpomalil a ono celkově to u nás na úřadech docela trvá. No každopádně na konci října věc nabyla právní moci a my konečně mohli řešit koupi druhého pozemku a následný převod na nás, jakožto nové majitele. 
Dále jsem koupila svoje první auto. V plánu koupě byla, ale určitě ne v roce 2020, ale až tak na jaře 2021. V červenci jsem ale dostala nabídku na nové působiště práce, takže se moje práce od listopadu přesunula do okresního města a já tam potřebovala nějak dojíždět. Koupila jsem vozidlo Dacia Duster a byla jsem na sebe fakt pyšná, že jsem si na něj dokázala našetřit sama.

Na začátku listopadu jsem byla v karanténě, protože kolega z práce byl pozitivní na covid. Následně jsem nastoupila do nové práce. Stále pracuji u policie, ale nyní na dopravce. Od té doby se opět u nás zavedlo opatření a to opětovné chození do práce obden. Takže tím pro mě skončil veškerý volný čas a opět jsme si do konce roku nemohli vzít dovolenou. Taky jsme tento měsíc od sousedů koupili pozemek a vyřešili převod na katastru. Tím pádem už jsme se mohli domluvit s projektantem na projekt a mohli začít konečně plánovat.

V prosinci se toho taky moc nestalo. Sešli jsme se s projektantem, abychom dali dohromady nějaký návrh domečku a před Vánocemi prodávali vánoční kapry. Štědrý den jsme oba s přítelem strávili v práci, ale svátky už si užili se svými blízkými. Silvestr oslavíme doma pěkně v poklidu, když nikam nemůžeme jít a na Nový rok jdu opět do práce na noční. 

Když se ohlédnu zpět, tak se toho zase tolik neudálo, ale něco málo přece jen. Ještě jsem zapomněla zmínit, že jsem asi od května začala cvičit. Nic moc velkého, ale od té doby se snažím si minimálně 2x týdně zacvičit. Co se týče knížek, tak těm jsem letos taky moc nedala, což mě docela mrzí. Doufám, že i v tomhle ohledu bude rok 2021 lepší a já bych ráda přečetla každý měsíc aspoň jednu knihu.
Doufám, že rok 2021 bude ve všech ohledech lepší a celkově pro svět vstřícnější. Přece jen to neustálé omezování a zakazování už nám všem leze krkem. 

Vám všem, kteří jste tento článek dočetli až sem, bych moc ráda poděkovala za Vaši přízeň ať už tady na blogu nebo na instagramu. Moc si vážím každého čtenáře, který je mým pravidelným sledujícím nebo zanechá nějaký ten komentář. Doufám, že mě budete podporovat i v roce 2021 a budu se snažit Vás zásobovat více články! Určitě mi do komentářů napište, jaký byl Váš rok 2020 a co očekáváte od roku 2021 :)

Všem Vám přeji krásný a pohodový rok 2021, hodně štěstí, zdraví a lásky! 

Mějte se krásně!
Petra