Už od mala jsem snila o svém vlastním psovi. Když jsem byla dítě, tak psa měly pouze babičky, ale my doma žádného neměli. Vždy jsme měli velká plemena, hlavně tedy neměcké ovčáky, takže tohle plemeno mi bylo hodně blízké. Nicméně jsem v nácti letech přišla do styku s border koliemi a po těch jsem začala toužit nejvíce. Neskutečně chytří, pracovití a učenliví psi. Pořád jsem o nich básnila, snila a rozhodla se, že jednoho dne si borderku pořídím.
Před sedmi lety se mamka rozhodla si pořídit psa. Rozhodla se pro jorkšíra, takže jsem se psa doma přece jen dočkala. Nicméně ten měl do borderky daleko. Ovšem i tak je fenka jorkšíra Keji strašně chytrá a učenlivá. Oblíbili jsme si ji celá rodina. Před sedmi lety a pár měsíci jsem také začala chodit se svým manželem. I oni doma měli psa a v minulosti měli také německé ovčáky. Ten moje nadšení pro borderky úplně nesdílel, ale psa určitě v budoucnu chtěl. Já poté začala pracovat u policie a vzhlédla se u psovodů. Zde ale borderky nemají, takže jsem začala postupně přecházet na ovčáky. Ke psovodům jsem nakonec nešla, ale toto plemeno mě bralo čím dál víc.