Brownie Protego

 Už od mala jsem snila o svém vlastním psovi. Když jsem byla dítě, tak psa měly pouze babičky, ale my doma žádného neměli. Vždy jsme měli velká plemena, hlavně tedy neměcké ovčáky, takže tohle plemeno mi bylo hodně blízké. Nicméně jsem v nácti letech přišla do styku s border koliemi a po těch jsem začala toužit nejvíce. Neskutečně chytří, pracovití a učenliví psi. Pořád jsem o nich básnila, snila a rozhodla se, že jednoho dne si borderku pořídím. 

Před sedmi lety se mamka rozhodla si pořídit psa. Rozhodla se pro jorkšíra, takže jsem se psa doma přece jen dočkala. Nicméně ten měl do borderky daleko. Ovšem i tak je fenka jorkšíra Keji strašně chytrá a učenlivá. Oblíbili jsme si ji celá rodina. Před sedmi lety a pár měsíci jsem také začala chodit se svým manželem. I oni doma měli psa a v minulosti měli také německé ovčáky. Ten moje nadšení pro borderky úplně nesdílel, ale psa určitě v budoucnu chtěl. Já poté začala pracovat u policie a vzhlédla se u psovodů. Zde ale borderky nemají, takže jsem začala postupně přecházet na ovčáky. Ke psovodům jsem nakonec nešla, ale toto plemeno mě bralo čím dál víc.

Když jsme začali stavět rodinný dům, pes bylo téma, které se začalo probírat čím dál častěji. Na začátku loňského roku k nám na oddělení nastoupila nová holčina. Začaly jsme se bavit a já zjistila, že má chovatelskou stanici německých ovčáků. V tu dobu už měla malá štěňátka a na zimu plánovala další. V tu chvíli nebylo o čem, situaci jsme probrali doma a hned si zamluvili fenku. Odběr měl být v únoru tohoto roku, ale fena začala hárat o dva měsíce dřív, tudíž se štěňátka narodila už v říjnu. V prosinci jsme si odvezli naše malé chlupaté štěstí, které nám aktuálně doma dělá radost, nebo spíš bordel :D 

Vymyslela jsem ji jméno Brownie, které mi chovatelka schválila (Brownie je s PP), ale už od mala má přezdívku Sušenka. Aktuálně ji jsou 3 měsíce a dva týdny. Nebudu lhát, občas je to sakra náročný, ale neměnila bych za nic na světě. Každý den se jí věnuji, chodíme ven, trénujeme a užíváme si společné chvíle. Máme ji doma, protože venku nemáme plot, takže té pozornosti potřebuje ještě více než normálně, i tak bych ji však pravděpobně ven nedala. Je to moje malá láska a já ji neuvěřitelně miluju. Vůbec jsem netušila, že bych se na ni mohla tak rychle upnout. Je to s ní ale většinu času hodně divoký a takřka nemáme chvíli klidu :D Kdo mě sleduje na instagramu, tak si určitě všiml.

Máte doma nějakého domácího mazlíčka?

Mějte se krásně!
Petra