DIARY || Máme přízemí a zasázené stromy

 Co se týče naší stvaby, tak jsem tu o ní naposled psala tuším někdy v srpnu. No a vzhledem k tomu, že už je listopad, bylo by záhodno vám říct, co se u nás všechno událo. Hned se dozvíte, proč tento článek píši ž teď. Celý září a prakticky celý říjen se u nás totiž nic nedělo. Cihly, které měly dorazit na konci srpna, dorazily až na konci září. První týden se vymlouvali, že nejsou cihly, druhý týden nebyl nikdo, kdo by je dovezl a třetí týden už prozměnu nezvedali telefony. Museli jsme počkat na šéfa, až se vrátí po dovolené a dovolí svým podřízeným, že nám mohou cihle dovézt. Takže ke konci září už jsme měli cihli na pozemku a čekali až nastoupí firma.

Na konci září a na začátku října jsme byli na dvou dovolených a tak nějak jsme doufali, že po návratu už se na stavbě bude něco dít. Nebo aspoň nám to tvrdila firma, co nám dům staví. Firmu jsme naháněli celkem tři týdny než přijeli dva ukrajinci a začali stavět. Během těch třech týdnů jsme s firmou měli několik telefonátů, kdy nás vždy majitel ujišťoval, jak druhý den přijedou a začnou. Druhý den samozřejmě nikdo nepřijel, stavět se nazačalo. Tak následoval další telefonát s výmluvami, proč nemohli ten den přijet. Já chápu, že toho mají třeba moc, ale čekala jsem trochu férovější jednání. Třeba něco ve stylu "Omlouvám se, myslel jsem, že už jinou zakázku budeme mít hotovou, ale nemáme, tak k Vám přijedem za tři týdny." Kdyby to řekli narovinu, asi bych byla naštvaná, ale věděla bych na čem jsme. Takhle jsme jen zoufale čekali a bylo to něco naprosto šíleného. Zima se kvapem blíží a my bychom rádi stavbu pod střechou než napadne sníh.

20.10. tedy už konečně přijeli dva Ukrajinci a začali stavět. Vzhledem k tomu, že i u nás byl Covid, jsem se na stavbu dostala až po 10 dnech od začátku. Nicméně zdi už byly vidět a tak jsem si prostor přeměřovala. U toho jsem zjistila, že nám vlastně chybí dveře do ložnice, které byly zazděné. Nebyla to chyba Ukrajinců, ale zedníka, který zakládal první šár a založil ho špatně. No naše chyba, že jsme si toho nevšimli, ale naštěstí se vyřízne jen několik šárů. Každopádně jinak musím říct, že oba dva dělníci jsou skvělí. Svoji práci dělají poctivě, jsou neskutečně pracovití, skromní a milí. Každý odpoledne jim uvařím kafe a udělám sváču. Nemusela bych, ale přece jen na nějaké svačině nezchudneme. To, co vidíte na fotce výše zvládli za 14 dní. Teď už je tedy vybetonovaný strop a tento týden už se bude stavět podkroví, ale o tom zase příště. 

Další novinkou jsou u nás ocovné stromy. Pomezek máme opravdu velký a dlouhý. Rozhodli jsme se, že na vrchní části zasázíme sad. No a vzhledem k tomu, že trvá nějaký rok než stromy začnou plodit, rozhodli jsme se je vysázet už letos. Na fotce je sice jen 7 stromů, nyní už jich je tam 20 a na tři ještě čekáme. Je docela vtipné, že nám ještě nestojí ani dům, ale stromy už máme. Nicméně je to něco, čím bychom se příští rok zbytečně zdržovali, když už třeba budeme bydlet nebo řešit stěhování. 

I když by člověk řekl, že se nemusíme o nic starat, když nám hrubou se střechou a okny dělá firma, tak opak je pravdou. Neustále něco řešíme a i tak na domě trávíme dost času. V zimě by se měli dělat odpady, topení a elektrika a v březnu už jsou domluvení podlaháři a budou se dělat obě koupelny. No utíká to strašně rychle a už teď vím, že nás čeká náročný příští rok. Tak zase zanedlouho u článku ze stavby, ahoooj!